Majami

Každý člověk vnímá krásu úplně jinak, někdo ale třeba zase na krásu nehledí. Myslím na tu krásu, která je vnější někdo myslí zase na tu vnitřní krásu. Protože vnitřní krása pro někoho znamená víc než ta vnější krása. Kdybyste se zeptali mě, tak u mě to opravdu neplatí. Chci abys píše, člověk mi byl více sympatický, než aby byl opravdu nejkrásnější na světě. Vážně bych nechtěla mít doma nějakého modela, který by opravdu v hlavě nic neměl. Tohle by se mi opravdu nelíbilo chci, abych se také mohla s někým popovídat a takového muže, se kterým se budu cítit vždycky v bezpečí.

A, se kterým se budu cítit vždycky v pořádku, proto jsem si řekla, že já osobně na krásu nikdy hledět nebudu. Je tohle vlastně ani nezajímá. Navíc já mám takovou výhodu, že nemám takové nároky jako třeba moje kamarádka. Moje kamarádka říká, že by vždycky chtěla muže, který je vysoký a opravdu hodně svalnatý. Abych se přiznala, tak mě se tohle vůbec nelíbí. Nemám ráda opravdu hubené muže anebo extra svalnaté muže mám ráda takový zlatý střed. Líbí se mi opravdu obyčejný normální muž. A jsem ráda, že mám takovýto vkus, protože takových můžu, je naštěstí hodně. Takže mám alespoň na výběr.

Také jsem si řekla, že člověk nesmí vlastně krásu brát úplně vážně. Krása je pomíjivá. Když člověk nějak vypadá v dnešní době, tak jinak bude vypadat třeba za pět nebo za deset let, takže člověk také musí počítat s tím, že vlastně člověk se změní. Avšak povaha, tak ta samozřejmě může zůstat. Jistě, může se také změnit, ale opravdu to nebude tak výrazný rozdíl, jako třeba například ve vzhledu. Takže lidé by se také měli dát pozor, jak vlastně na krásu hledí nebo jaký druh a typ krásy mají rádi. Má kamarádka je spíše na takový vizuální typ krásy. Já jí to neberu, ale jednou se určitě spálí, až zjistí, že třeba vnitřní krása a povaha je důležitější.